Tajemství šperku: Diamant

   Nejdůležitější drahokam v dějinách uměleckého řemesla má mimořádné fyzikální vlastnosti, vysokou estetickou hodnotu a zároveň je stabilní investicí.

 diamntovy_prsten_1

Diamant se staroindicky nazývá azira, řecky adamas (nezrušitelný, nepřemožitelný), staročesky adamant a rusky almaz. Diamanty vznikaly v kimberlitech i v jiných horninách ve velkých hloubkách pod zemským povrchem, které se dostaly na povrch při sopečných erupcích. Na Mohsově stupnici nerostů má číslo 10, tedy nejvyšší stupeň. Diamant má zářivý lesk a je čirý. Vzhledem ke své obrovské ceně byl vždy odznakem urozenosti.

 

Surový diamant se zušlechťuje broušením. Vývoj broušení diamantů v Evropě začal ve 14. století v Benátkách, kam se tato technika dostala z Indie, a pak se dále šířila do Paříže, Brugg, Antverp a Norimberka. Diamant byl nejoblíbenější nerost renesance. Výbrus do růžice (routy) se objevil počátkem 16. století. V polovině 17. století určoval trend pařížským brusírnám kardinál Mazarin. Mazarinův výbrus připomíná gotizující prvky.

 

Revoluční trend v broušení přišel od benátčana Vincenta Peruzziho, který diamant vybrousil do tabulky s 32 ploškami na vrchní části a 24 ploškami s ubroušenou špičkou na spodní části diamantu. Peruzzi je tedy vynálezcem briliantového brusu, nejcennějšího brusu tohoto vzácného drahokamu.

 

V českém výtvarném umění máme krásnou barokní Diamantovou monstranci, v zahraničí též známou jako Zlaté slunce (Die Goldene Sonne), která je ve sbírkách pražské Lorety na Hradčanech. Na této monstranci je 6222 malých diamantů, které byly sundány z šatů Evy Hýzrlové z Chodů a vznikla podle návrhu světoznámého architekta Johana Bernarda Fischera z Erlachu (diamanty tedy nemají ještě briliantový brus).

 

Krásný a netradiční zelený diamant zasazený do šperku je vystaven v Grünnes Gewölbe v Drážďanech. Zlatnickou práci na něm provedl původem český zlatník Franz Michael Diesbach v roce 1620. Zelený diamant má 41 karátů, pochází z Indie a je mírně radioaktivní. Je zasazen do středu šperku a orámován 411 malými diamanty.

 

Wittelsbachův diamant

Wittelsbachův diamant

Zajímavý je také Wittelsbachův diamant. Jedná se o modrou horninu z Indie přivezenou do Evropy v 17. století. V roce 1667 byl v majetku španělských Habsburků, kde byl darován jako svatební věno Margaretě Terezii Habsburské, první ženě Leopolda I. Poté se vyskytuje v Paříži, kde byl také vybroušen. 8 paprsků hrotité hvězdy bylo vybroušeno do tabulky. Wittelsbachův diamant je tedy jednou z prvních ukázek nejstaršího briliantového brusu.

 

Diamanty zařazujeme do čtyř kategorií, v angličtině všechny začínají písmenem C. Jsou to:

Brus (Cut) – briliantový, princezna, markýz, hruška, smaragd.

Barva (Color) – bezbarvý D – E– F, skorobezbarvý – G – H– I – J, nažloutlý – K– L – M, velmi světležlutý – Q, R, světležlutý – S, Z.

Jas (Clarity) – 1 FL/IF (flawless), 2 VVS1– VVS2 (veryverysmall), 3 VS1– VS2 (verysmallinclusion), 4 SI1 – SI2 – SI3 (slight inclusion), 5 I1 – I2 – I3 (inclusion – český termín je vrostlice).

Karát (Carat) – (v mm)

4cts (10,5) – 3 (9,5) – 2(8,2) – 1,75(7,8) – 1,5 (7,4), 1,25 (7), 1 (6,5), 0,75 (5,8), 0,5 (5), 0,25 (4,10), 0,1 (3), 0,05 (2,4)

 

Hlavními centry pro nákup diamantů jsou Antverpy a Amsterodam, kde se dají koupit nové diamanty za nejlepší ceny a právě tato centra ceny určují. Diamanty zasazené do starožitností nebo investiční diamanty na volném trhu zprostředkovávají aukční domy nebo obchodníci se starožitnosti. Každý nákup je však velmi vhodné konzultovat s odborníkem a vyžádat si certifikát o pravosti je nutností, zvláště pak u větších kamenů. Hodnocení kvality diamnatů ovšem není ve světě sjednocené, existují tedy tyto relevantní systémy hodnocení:GIA (Gemological Institute of America), IDC (International Diamond Council 1995) a CIBJO (Conféderation Internationale de la Bijouterie, Joaillerie, Orfévrie des Diamants, Perles et Pierres).

 

Přidat komentář