Palissyho keramika, tak označil Jiří Kropáček s Oldřichem Blažíčkem v legendárním Slovníku pojmů z dějin umění originální předměty francouzského hrnčíče a alchymisty Bernarda Palissyho z 16. století.
Bernard Palissy (1510 – 1578, na wikipedii nesprávné datum úmrtí, víme, že zemřel v Bastille, poté co se přidal k Hugenotům) byl geolog, botanik a snílek. Jeho okolí ho však nenazývalo neutrálním snílkem, ale spíše bláznem. A důvod k tomu rozhodně měli. Při jednom ze svých alchymistických pokusů si vyhodil do vzduchu vlastní domeček v Paříži a pak chvíli přespával na střeše vlastního zbořeniště. Navíc mu samozřejmě rozkradli kompletní vybavení a nákresy. Lidé ho celkem po právu považovali nejen za blázna, ale i šaška. Chodil ode dveří ke dveřím a vyprávěl za nocleh dětem pohádky.
Po letech bezdomovectví však Palissy přišel s nápadem, který ho nesmazatelně zapsal do dějin umění. Vytvořil totiž velmi originální typ keramiky, a to plastické a ozdobné mísy a talíře, na kterých byly ornamentální arabesky inspirované pohádkovými motivy a zejména přírodou se zobrazenými žábami, hady, raky, groteskami, drobnými zvířátky a četnými drobnými podmořskými potvorami.
Palissy byl možná v Paříži za blázna, ale své přátele i příznivce si našel v sousedním Německu. Pobýval v Augsburgu, Norimberku, kde se stýkal s podobně zaměřeným Augustinem Hirschvogelem, pohyboval se kolem Rýnu, ale i v Nizozemí.
Jeho nápad došel uznání, začal se pohybovat u různých zámeckých dvorů po Francii, kde vyráběl své mísy a talíře, ale i zahradní dekorace. Lidé si ho začali vážit a obdivovat, ale nakonec jeho konec uspíšilo jeho přívrženectví k Hugenotům, díky kterému skončil jako vězeň v Bastille, kde také 1578 zemřel.
