Církevní restituce pořádně zamotávají hlavu Národní galerii, která se po prohraném soudu s Madonou z Veveří dostala do sporu tentokrát s řádem Milosrdných bratří.
Minulý týden proběhlo stání ve sporu Národní galerie s řádem Milosrdných bratří ve věci čtyř obrazů vlámských a italských mistrů ze 17. století. Milosrdní bratři se žalobou domáhají vydání obrazů a soudkyně podle ČTK vyjádřila během slyšení předběžný názor, že Milosrdní bratři prokázali splnění podmínek zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha – Milosrdných bratří, jak zní celý název Milosrdných bratří, požaduje po NG obrazy neznámých autorů s názvy a ikonografií Útěk do Egypta, Křest Kristův, Svatý Jeroným a Snímání z kříže. Advokát řádu Petr Smejkal uvedl, že se plátna původně nacházela v pražském kostele sv. Šimona a Judy a jejich vydání má pro řád význam především jako morální satisfakce.
Kostel Sv. Šimona a Judy, Dušní ulice, Praha
Smejkal uvedl ve sdělení tisku, že:,,Obrazy byly do úschovy Národní galerie svěřeny už v roce 1942, zřejmě za účelem jejich ochrany před válečnými událostmi. V té úschově zůstaly až do začátku 50. let, kdy došlo k vyhnání komunity Milosrdných bratří z kláštera. Správa obrazů přešla na Náboženskou matici, která pak obrazy darovala státu, konkrétně Národní galerii.“
NG se rozhodla na vznesení národu Milosrdných bratří obrazy nevydat a řešit spor soudní cestou, protože má dle svého stanoviska pochybnosti o tom, že žádost splňuje zákonné podmínky pro restituci. Právník NG Ondřej Kolisko ovšem podle ČTK u Obvodního soudu pro Prahu 1 připustil, že v době od podání žaloby řádu se změnila situace, protože justice v obdobném případě vydání gotického obrazu Madony z Veveří rozhodla o tom, že sporné body restitučního zákona mají být vykládány ve prospěch restituentů (o kauze si přečtěte na RealArts.cz zde). Z toho důvodu požádal soudkyni o vyjádření předběžného názoru k žalobě.
Soudkyně Martina Škodová podle ČTK sdělila, že:,,Předběžný názor je takový, že žalobci (řádu) se zatím podařilo prokázat splnění podmínky.“ Kolisko na to reagoival slovy, že:,,S tímto ohledem žalovaná (galerie) nevylučuje, že bude spor možné uzavřít smírnou cestou. Konzultoval bych vedení Národní galerie, zda by po tomto předestření názoru cesta ke smíru nebyla.“ Soudkyně proto řízení přerušila na tři měsíce, kdy se mohou obě strany dohodnout bez jejího zásahu.
Podle zákona o církevních restitucí movitých věcí musí být splněna podmínka, že tyto věci funkčně souvisí s nemovitostmi, které již církev vlastní. Řád Milosrdných bratří je vlastníkem kostela Sv. Šimona a Judy a dalších přilehlých prostor. Řád tak musel před soudem prokázat, že obrazy souvisí především s touto částí areálu, nikoli jen klášterem, jenž je ve vlastnictví hlavního města Prahy. Milosrdní bratři ve své žalobě staví na dvou čestných prohlášení členů komunity, kteří v dané době žili a události si pamatovali.
Všechny čtyři obrazy neznámých mistrů jsou součástí Sbírky starého umění Národní galerie a ředitel instituce Jiří Fajt už agentuře ČTK dříve řekl, že ani jedno z děl aktuálně neplánuje vystavit. Hospitálský řád sv. Jana z Boha „Ordo Hospitalarius S. Joannis de Deo“, Milosrdní bratři, je společenství laických bratří zasvěcených službě nemocným. „Per corpus ad animam“ – „Tělem k duši“. Toto heslo je naplňováno svědectvím služby trpícímu a nemocnému bližnímu, jak k tomu vyzývá sám Ježíš Kristus.
Kostel sv. Šimona Judy, Dušní ulice, Praha, interiér
