autoři: Mgr. Ondřej Slanina a Mgr. Martin Hůrka
foto: RealArts.cz
Dnes zahajujeme nový seriál mapující gotické a renesanční stopy v Polabí, a to příběhem kostela svatého Havla ve Vykáni, který jsme pro vás připravili s historikem Martinem Hůrkou.
Vykáň je obec nacházející se mezi Českým Brodem a Čelákovicemi a kostel svatého Havla je přirozenou dominantou obce. Dosud byla minulost kostela sv. Havla ve Vykáni většinou víceméně stručně nastíněna v několika souhrnných publikacích o sakrálních i světských památkách Polabí či regionu Českobrodska. Za všechny jmenujme publikaci Václava Trnky Kounice a Přerov v Čechách (Trnka, V. 1873: s. 106–110), Posvátná místa království českého a Soupis památek historických a uměleckých Antonína Podlahy (Podlaha, A. 1907a: s. 69; Podlaha, A. 1907b: s. 218–220), ve kterých je vznik kostela kladen do 15. století. Osamoceně se objevila úvaha o renesančním stáří kostela (Rišlink, V. – Jouza, L. 1999: s. 43–44).
Poněkud se opomíjí datování J. Kurky, jenž ve svých Archidiakonátech (Kurka, J. 1914: s. 59) stavbu zařazuje na konec 13. či počátek 14. století. K obdobnému časovému úseku se na základě podrobného rozboru stavby provedeného v souvislosti s roku 1994 realizovanou opravou stropu a krovu přiklonila E. Vyletová (Vyletová, E. 2000: s. 53–59). Tato i starší autoři mohli při svých rozborech vycházet prakticky pouze z architektonické podoby objektu, neboť písemné prameny z období středověku chybí. První zmínka v pramenech se váže k roku 1511, to už ale kostel stál.
Architektonicky se jedná o jednolodní obdélnou stavbu s krátkým polygonálně uzavřeným presbytářem a obdélnou kaplí na jižní straně. Hlavní vchod je od severu, v jižní stěně je zazděné raně gotické okno, ostatní okna jsou obdélná, půlkruhově uzavřená. V horní části hladkého západního štítového průčelí je okno s lomeným záklenkem (bezesporu gotického nebo renesančního původu).
Martin Hůrka již v roce 2012 publikoval článek o změně zasvěcení kostela, ke kterému došlo po třicetileté válce. Tento článek naleznete ve VLASTIVĚDNÝ ZPRAVODAJ POLABÍ, 43 (2012): 4 – 11. Martin Hůrka v archivních pramenech dohledal, že kostel byl původně zasvěcen svatému Jiří a dokládá to Soupisem poddaných podle víry, kde se v roce 1651 objevuje zmínka, že ve Vykáni je kostel svatého Jiří.
Vykáň byla v držení břevnovského kláštera, stejně jako např. Bříství, Přerov nad Labem, Vestec či později zaniklá ves Mračenice.
Patrocinium sv. Jiří patří k nejstarším v Čechách. Ochranu tohoto světce má také druhý nejstarší kostel na Pražském hradě postavený otcem sv. Václava Vratislavem I. V hojném počtu se objevuje na raně středověkých hradištích. Jeho největší oblibu zaznamenáváme od konce 12. století a ve vrcholně gotickém období.
Závěrem lze shrnout, že dle dostupných pramenů je možno současné zasvěcení vykáňského kostela svatému Havlu považovat za novověkou záležitost, která má svůj počátek při podstatné opravě zdejšího chrámu v prvních dvou desetiletích po skončení třicetileté války.
Kostel sv. Havla byl s celým areálem, zahrnujícím i márnici, zvonici a ohradní zeď, zapsán v roce 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28235/2-1970.
Použitá literatura:
Emler, J. (ed.) 1881: Decem registra censuum Bohemica, Praha. Emler, J. (ed.) 1886: Libri confirmationum, kniha VII., Praha.
Emler, J. (ed.) 1889: Zlomek inventáře kláštera břevnovského z let 1390–1394, Praha [= Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historic- ko-jazykozpytná 1888 (vyd. 1889)].
Emler, J. (ed.) 1890: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, část III., Praha.
Emler, J. – Gebauer, J. (ed.) 1893: Fontes rerum Bohemicarum, sv. V (Pulkavova kronika), Praha.
Hrabětová, J. 1998: Památky Nymburska. Soupis nemovitých památek na okrese Nymburk, Poděbrady.
Hůrka, M. 2012: Kostel sv. Havla ve Vykáni a jeho původní zasvěcení svatému Jiří, In: VLASTIVĚDNÝ ZPRAVODAJ POLABÍ, 43, 4 – 11.
Klímová, H. (ed.) 1997: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Kouřimsko, Praha.
Kurka, J. 1914: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská. Místopis církevní do r. 1421, Praha.
Poche, E. 1982: Umělecké památky Čech 4, Praha.
Podlaha, A. 1907a: Posvátná místa království českého. Arcidiecese pražská, díl I., Praha.
Podlaha, A. 1907b: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českobrodském, Praha.
Rišlink, V. – Jouza, L. 1999: Renesance na Kolínsku. Společnost a kultura v letech 1530–1650, Kolín.
Vyletová, E. 2000: Ke gotické podobě kostela sv. Havla ve Vykáni, Zprávy památkové péče 60, č. 3, s. 53–59.