Mandragora (Article is also in English)

Mandragora je pokřín obecný (Mandragor officinalis) a jedná se o rulíkovitou rostlinu se svislým až metr dlouhým kořenem. Ve větších dávkách je prudce jedovatá. (Scroll down for English)

mandragora_2

Mandragoře se připisovala zvláštní moc a užívala se proti padoucnici. Často ji naleznete v novověkých kunstkomorách ve skleněných nádobách naloženou v lihu. Vzpomeňte na film Císařův pekař, kdy se astrolog Scotta vydává s císařem Rudolfem II. na popraviště. Důvod je následující.

 

Mandragora má obličej, nohy, ruce, paže a dokonce i pohlaví. Tento druh antropomorfních mandragor roste v severní Africe, na Sicílii, Balkánu a Sardinii. Zasvěcenci je sbírají výhradně pod šibenicí, kde mají vyrůstat z krve nebo sémě oběšencova. Později se totiž může duše nebožtíka vtělit do kořene mandragory a obdařit ji skutečným životem.

mandragora_3

Kořen je třeba co možná nejvíce obnažit, aniž se ho člověk dotkne (pod trestem smrti!), tak aby se dal bez námahy vytáhnout. Pak se kolem něho uváže smyčka a druhý konec se přiváže k obojku psa. Pes se pak švihne, dá se na útěk a vytáhne ze země mandragoru. Ta se pak sebere do kousku rubáše od oběšence. Pes se pak stane obětí, protože zahyne místo kouzelníka.

Mandragora se pak dá do skleněné nádoby a vedle ní se pokládají pamlsky. V noci se vystavuje měsíčním paprskům. Takto chovaná bytůstka vyroste nejvýše do velikosti jedné stopy. Pokud toto majitel mandragory zvládne, bude se mu dařit v lásce, i všem podnikání. Chce-li hledat poklad, má rostlinnou bytůstku vzít s sebou a kolem předpokládané skrýše vyrýt nebo křídou nakreslit velký magický kruh. Hledat se má za bezvětrné noci, když je luna v úplňku nebo v první čtvrti. Mandragora se dá do pohybu a dovede svého pána k pokladu.

 

Přesně tak je to i ve filmu, ale zde je dobré zmínit, že skutečnost byla mnohem zajímavější. Praha přelomu 16. a 17. století totiž neměla jen jedno popraviště, ale šibenice byly umístěny i v centru města jako odstrašující příklad kvůli vysoké kriminalitě.

 

O mandragoře se píše v literatuře již od středověku, psal o ní i Mistr Jan Hus, William Shakespeare v MacBethovi, a to v řadě neučených, ale i doktorských prací, není to tedy zdaleka jen téma pansofických věd. Právě tam ale měla mandragora své pevné místo. Jezuita Del Rio se roku 1587 chlubil svou odvahou, že mandragoru hodil do plamene!

Ambras Art Chamber/Kunstkomora na zámku Ambras

Ambras Art Chamber/Kunstkomora na zámku Ambras

Mandrake 

Mandrake is a Mandragor officinalis and is a ciliate plant with a vertical root up to a one meter long. In larger doses it is highly toxic. Mandrake was given special power and used against the villain. You can find it in art chambers during Renaissance and Baroque in glass jars loaded with alcohol.

Mandrake has a face, legs, arms, arms and even gender. This species of anthropomorphic mandrake grows in North Africa, Sicily, the Balkans and Sardinia. People collect mandrake exclusively under the gallows, where they growe from blood and seed of the hangman. Later, the soul of the deceased incarnated to the root of mandrake.

Mandrake took place in a glass jar and next to were placed treats. At night, it is exposed to the moon’s rays. The creature bred in this way will grow to a maximum size of one foot. If the owner of the mandrake can do this, he will prosper in love, and in all business. If he wants to look for treasure, he has to take the plant creature with him and engrave or draw a large magic circle with chalk around the supposed hiding place. It is to be searched on windless nights, when the moon is in the full moon or in the first quarter. Mandrake lead his master to the treasure.

About mandrake has been written in literature since the Middle Ages, William Shakespeare wrote about it in MacBeth. You can find it in a number of unlearned but also doctoral theses, so it is far from just a topic of pansophical sciences. But it was right there, where mandrake had a firm place. In 1587, the Jesuit Del Rio boasted of his courage in throwing mandrake into the flame!

Přidat komentář