Zámecká architektura v Čechách: Klasicismus

Po eklektickém a nábožensky založeném baroku přichází období světského klasicismu, který se vrací ke klasickým antickým tvarům a možná někdy až příliš odtažitému světu rozumu.

kacina

Barok skončil s vládou Marie Terezie a z historického úhlu pohledu přišel s příchodem Josefa II. klasicismus. Josef II. představoval zásadního reformátora, a to nejen v politické a sociální sféře, ale i s ohromným množství staveb, které inicioval svými nařízeními.

 

Důležitou roli v této epoše sehrála šlechta. Majitelé modré krve si však před zámeckými venkovskými sídly budovali častěji honosné paláce v Praze, ale právě v klasicismu vznikla skupinka nově založených staveb, z nichž některé dodnes uchvátí skvělým řešením a estetickou grácií. Nezapomínejme však, že v tomto období byla mnohem prestižnější adresou sídla císařská Vídeň.

 

V klasicismu vzniklo několik nových zámků a celá řada již postavených sídel se dočkala klasicistních úprav. Bylo totiž nutné přizpůsobit se sociálním a módním trendům. Šlechta měla dohlížet na vzdělanost svých poddaných a postarat se o kostely ležící na jejich panství.  Jelikož se po celou dobu nacházíme v Čechách musím k velké lítosti odstranit stavitelské fundace Liechtensteinů a s nimi spojený nádherný Lednicko-Valtický areál, kterému se budeme věnovat jindy.

 

Město Teplice je prvním příkladem klasicistní architektury u nás. Přál tomu i nešťastný osud barokní zástavby, která roku 1793 do značné míry lehla popelem. O proslulosti tohoto místa a dobré investice do obnovy svědčí třeba i prominentní hosté mezi kterými nechyběl ani ruský car Petr I. První klasicistní stavbou se tak stává místní zámecké divadlo. V letech 1798 – 1801 byla přestavěna vlastní budova zámku: Na úrovni přízemí byly k nádvorní straně připojeny arkády, které jsou na úrovních prvního a druhého patra zasklené. Projekty pro tyto úpravy vedl drážďanský architekt J. A. Giessel a profesor Theil, práce měl na starosti aldrigenský stavitel Jan Kutzera.

kacina_2

Meritem dnešního dílu se ale stane stane stavba, ke které jako středočeský rodák mám opravdu blízko, a tou je zámek Kačina postavený na panství Nové Dvory na Kutnohorsku. Fundátorem byl Jan Rudolf Chotek. Povolal opět drážďanského architekta a tím byl Christian Friedrich Schuricht. Schuricht se mimojiné zasloužil o rozšíření zámku Pillnitz o tzv. Nový palác (1818 – 1826) pro kurfiřta Friedricha Augusta III. Saského.

 

Kačina má zcela novou dispozici. Uprostřed je situována hlavní obdélná budova. Na obě strany se od ní do čtvrtkruhu odvíjejí kolonády s pavilony na koncích. V pavilonu položeném nalevo od hlavního vstupu do zámku je umístěna  knihovna, proslavená z celé řady filmů a televizních reklam, v protějším pavilonu je pak kaple a divadlo. Schuricht sám se při výstavbě inspiroval anglickými předchůdci, neboť  v letech 1775 – 6 Anglii navštívil.

 

Hlavní budově dominuje iónský stavební řád, sloupy kolonád mají již formu římsko-dórskou. Kačina byla od počátku koncipována jako letní sídlo a její stavba se protáhla  až do roku 1822. Chotek však bohužel o dva roky později zemřel. V parku, ještě nalezneme Venušin chrámek, který připomíná schémata venkovských staveb Andrey Palladia (1508 -1580). Palladio vytvořil vlastní monumentální styl založený na užití vysokého sloupového řádu a ovlivnil díla architektů jakými jsou Bonifác Wolmut nebo nepřímo Francesco Carratti.

 

Na závěr lze říci, že ačkoliv klasicismus nepředstavuje v zámecké architektuře v Čechách žádný vrchol, patří jeho hlavní česká stavba Kačina mezi nejhezčí zámecké stavby u nás.

Přidat komentář