Delftská fajáns je velmi zajímavá a důležitá kapitola v dějinách uměleckého řemesla. Její vývoj poznamenaly stovky let technologií na několika kontinetech. My se ale zaměříme na luxusní kusy vytvořené přímo v Delftu v 17. století, na kterých je vidět významný vliv z Číny, o jejichž významu jistě svědčí i četné napodobeniny vyráběné v padělatelských dílnách po celé Evropě.
Delft je proslulé město v dnešním Nizozemsku, které má bohatou historii. V minulosti bylo nazýváno také Princetown nebo House of Oranien.
V Delftu bylo mnoho výrobců, kteří kolem roku 1600 vytvářeli zboží z majoliky nebo fajáns, chcete-li. Původ slova má lokální charakter, fajáns je pojmenován podle produkce kameniny z města Faenza nedaleko Bologni a majolika má svůj název odvozený od ostrova Mallorca ve Španělsku. V Holandsku byla častější produkce z Faenzy, která se tam dovážela díky čilému obchodu v Antverpách.
Delft byl jedním z mnoha míst, kde slavil tento typ keramiky úspěch, ale v průběhu několika desetiletí se v něm vyvinul speciální typ fajáns s bílou modrou polevou, který svou proslulostí původní typy určitě dohonil a v 17. století obchodně určitě předčil.
Východoindická společnost dovezla z Asie do Holandska spoustu porcelánu s modrou glazurou. Tato významná obchodní společnost měla své hlavní pobočky v Amsterdamu a Anglii. Hlavním zájmem východoindické společnosti byl obrovský obchodní ruch s Čínou a Japonskem, což dokazuje, že historie se s dnešní EU se sídlem v Bruselu opět opakuje. Čínský porcelán, který se dovážel do Evropy, byl z dynastie Ming, kde v té době vládl císař Wan Li. Zboží bylo malováno kobaltem, charakteristickou modrou barvou.
V Holandsku se fajáns vyráběla ve velkém, ale výroba v Delftu běžnou produkci vylepšila o nové materiály a promyšlenější proces výroby. Delftská produkce začala vyrábět kusy s čínskými vzory, ale hlavně typy. Snaha byla korunována obrovským úspěchem. Delftská fajáns ovládla průmysl města a zachránila i řadu tehdy krachujících podniků. Do té doby byl totiž Delft proslulý výrobou piva. Ostatně proto je řada slavných deltských značek shodná s pivovarskými, v roce 1654 město zachvátil velký požár a bylo třeba najít nové uplatnění. Nejznámějšími výrobnami delftské fajáns byly De Metalen Pot, De Roos, De Porceleyne Fles, De Grieksche A. některé firmy se snažily produkovat i porcelán, ale nikdy se jim s ním nepodařilo prorazit. V roce 1695 bylo ve městě Delft 32 podniků pro výrobu fajáns! Ještě v dnešní době stále fungují někteří producenti originální deftské fajáns. Tato produkce však spíše patří pro upevnění čilého cestovního ruchu do tohoto slavného historického centra.
HISTORIE
1. období – Konec 16. stol. – 1650
glazované dlaždice
dekor – hrozny, granátová jablka, někdy s květinovými motivy tulipánů
2. Období 1650-1700
Fajáns malovaná kobaltem s čínskými vzory
3. Období 1700-1750
Malba kobaltem
Malba barvami vysokého žáru
polychromie
malování zlatem – imitace Imari (cca 1700 De Caroonte Manufaktur)
čajové soubory – Ary de Milde
Delftská fajáns byla ohromným módním vlivem, dnes by se dalo říct, že snad i designovým. Bohatí měšťané a šlechtici se předháněli v nákupech této modrobílé kameniny. Výrobky z delftské fajánse se umisťovaly na skříně a jsou známy i zajímavé grafiky interiéru, kdy jí služebnictvo v létě umisťovalo i do krbů! V Čechách byla obrovská sbírka Carfitze von Uhlfeld, což byl velvyslanec císařovny Marie Terezie v Holandsku. Jeho luxusní vázy na tulipány jsou dnes v duchcovském zámku.
TYPY
a) Formy – vázy pro výzdobu
kuželka
flétna
kolo
b) Vázy na tulipány
Váza na tulipány
c) jídelní soubory
Jeden z nejslavnějších souborů delftské fajáns byl vytvořený pro Václava Ferdinanda z Lobkowicz a jeho zámek v Nelahozevsi. Na souboru je monogram WFL a obsahoval více než 100 kusů.
d) dlaždice
e) sochy – 17. století – Buddhové z delftské fajánse
Delftská fajáns měla i bíločernou podobu a její slavné období ze 17. století doznalo ještě krátké epizody v následujícím století. Rozmach tohoto průmyslu definitivně ukončila porcelánová výroba v Evropě, konkrétně v Drážďanech a Míšni. Fajáns porcelánu konkurovat zkrátka nemohla. Přesto tato kapitola není slepou uličkou v dějinách uměleckého řemesla a dodnes vzbuzuje zasloužený respekt mezi světovými sběrateli.